12.2.2018 | Nadpoloviční většina české dospělé populace žije v domácnosti s nějakým domácím zvířetem (mazlíčkem). Agentura Focus prováděla kratší výzkum týkající se domácích zvířat již v roce 2010, některé výsledky proto můžeme srovnat. Podíl obyvatel, kteří ve své domácnosti nějaké zvíře mají, v průběhu sedmi let mírně vzrostl – v roce 2010 se jednalo o 51 %, v roce 2017 pak o 58 %.
Agentura Focus provedla ve dnech 3.–10. 10. 2017 reprezentativní výzkum veřejného mínění na dospělé populaci České republiky. Výběrový vzorek tvořilo 992 respondentů ve věku 18 a více let, kteří byli vybráni metodou kvótního výběru na základě pohlaví, věku, vzdělání, velikosti obce bydliště a kraje. Jedním z cílů výzkumu bylo zmapování vlastnictví domácích zvířat v českých domácnostech a nákladů na péči o ně. Výzkum se zabýval pouze domácími zvířaty – „mazlíčky“, nikoliv zvířaty hospodářskými a užitkovými.
Výraznou roli hraje typ bydlení – výrazně častěji vlastní mazlíčky lidé žijící v rodinných domech (74 %) než v bytech (47 % v bytových domech, 45 % v panelácích). O něco častěji vlastní zvířata lidé s vyššími příjmy, lidé žijící v trojgeneračních domácnostech a respondenti z menších obcí (do 5 000 obyvatel). Ostatní sociodemografické charakteristiky respondentů vlastnictví domácích zvířat výrazněji nediferencují.
Druhy chovaných domácích zvířat se meziročně příliš nezměnily. I nyní patří mezi nejčastěji chovaná domácí zvířata psi (24 % obyvatel přitom chová psi převážně doma, 13 % převážně venku) a kočky (11 % je chová doma, 12 % převážně venku). K dalším zvířatům v českých domácnostech patří rybičky (9 %), papoušci, kanárci či jiné ptactvo (7 %), králíčci (6 %) a malí hlodavci (4 %).
Hlavními důvody, proč si respondenti nějaké domácí zvíře pořídili, bylo přání mít společníka a kamaráda (56 % z těch, kdo mají domácí zvíře). Pro 41 % je chov zvířete zábavou a koníčkem, 28 % je vedeno zvykem a rodinnou tradicí.
Za celkovou péči o něj utratí v průměru 783 Kč měsíčně.
87 % respondentů – chovatelů psů vlastní jen jednoho psa, 11 % dva psy a 1 % tři psy.
Chovatelé psů za krmivo pro své čtyřnohé přátele utratí v průměru 956 Kč za měsíc, třetina z nich deklaruje útratu v rozmezí 251–500 Kč. Čeští majitelé psů svá zvířata krmí především granulemi a suchým krmivem (81 % pravidelně, 15 % občas).
Psům se v českých domácnostech zřejmě nevede nijak špatně. 93 % respondentů, kteří mají v domácnosti psa, souhlasí s tvrzením, že svému psovi poskytují vyváženou stravu, 85 % psa považuje za člena rodiny a rozmazluje ho (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).
Naopak méně než polovina dotázaných chovatelů uvádí, že psa považuje především za hlídače domu a majetku (43 %), že na péči o něj nemají dostatek prostředků (35 %) nebo že mu kupují to nejlevnější krmivo (25 %) (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).
Šest desetin respondentů, kteří chovají kočky, mají doma pouze jednu. Dvě kočky mají tři desetiny chovatelů, 8 % tři a 2 % čtyři kočky a více.
Vlastníci koček za krmivo pro ně utratí v průměru 423 Kč měsíčně. Čtyři desetiny respondentů uvádějí měsíční útratu do 250 Kč, stejně velký podíl do krmiva investuje 251–500 Kč měsíčně. Jednoznačně nejpreferovanějším typem kočičího krmiva jsou granule a suché krmivo (74 % často, 19 % občas).
Podobně jako tomu bylo u psů, ani kočky v českých rodinách nestrádají. 89 % majitelů jim podle svých slov poskytuje vyváženou stravu, 70 % na ně pohlíží jako na členy rodiny a rozmazluje je (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).
Jen 35 % jim naopak kupuje nejlevnější krmivo, necelé tři desetiny si myslí, že kočka by měla především chytat myši a čtvrtina nemá na dobrou péči o kočku dost prostředků (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).
Nejčastějším místem nákupu krmiva pro psy a kočky jsou supermarkety a hypermarkety (43 % respondentů vlastnících psa nebo kočku), následují specializované prodejny chovatelských potřeb (36 %). Místo nákupu krmiva pro psy a kočky si respondenti vybírají obecně především podle jeho blízkosti a dostupnosti (34 %) a podle šíře nabídky krmiva (33 %).
Důvodem pro pořizování krmiva v hypermarketech a supermarketech je především společný nákup s nákupem potravin a blízkost či dobrá dostupnost těchto prodejen. Ve specializovaných prodejnách se nakupuje zejména kvůli kvalitě krmiv a velké šíři nabídky, na internetu díky výhodným cenám.
Třemi nejdůležitějšími kritérii při nákupu krmiva pro psy a kočky jsou jeho kvalita (52 %), aby kočce nebo psovi chutnalo (42 %) a cena za balení (33 %).
23.2.2023 | Důvěra středoškoláků v média celkově klesá, jsou přesvědčeni o manipulativnosti sociálních sítí a více vnímají ohrožení demokracie nepravdivými zprávami. Vyplývá to z dotazníkové šetření, realizovaného agenturou FOCUS pro organizaci Člověk v tísni. Šetření mapovalo v roce 2022 znalosti a dovednosti žáků týkající se médií, používání počítačů a chytrých telefonů, návyky v chování na internetu a postoje žáků a studentů k médiím. Výzkumu se zúčastnilo 1600 respondentů.
21.2.2023 | Zdražování, vysoké ceny energií a vysoká míra inflace se promítly a dále promítají do spotřebitelského chování českých domácností. Současná ekonomická situace negativně ovlivní spotřebitelské nálady řady domácností i v horizontu nadcházejících měsíců. Vyplývá to z reprezentativního sociologického výzkumu, který FOCUS, Marketing & Social Research realizoval na konci roku 2022 na vzorku 1129 respondentů.
6.1.2023 | Nejvíce ztrácí Petr Pavel, naopak nejméně se proměnilo vnímání Andreje Babiše. Vyplývá to z výzkumů veřejného mínění, které agentura FOCUS realizovala v září a v prosinci 2022. Cílem výzkumů bylo zmapovat, jak veřejnost v ČR vnímá prezidentské kandidáty s největší šancí na zvolení. Oba výzkumy byly realizovány formou přímých standardizovaných rozhovorů vyškolených tazatelů s respondenty. Každého z nich se zúčastnilo více než 1000 respondentů. Výběrové soubory byly reprezentativní na populaci ČR starší 18 let.
4.12.2022 | Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění, které agentura FOCUS realizovala ve dnech 27. 8. – 16. 9. 2022. Cílem tohoto výzkumu bylo zmapovat, jak veřejnost v ČR vnímá prezidentské kandidáty s největší šancí na zvolení. Výzkum byl realizován formou přímých standardizovaných rozhovorů vyškolených tazatelů s respondenty. Celkem bylo dotázáno 1046 respondentů. Výběrový soubor je reprezentativní na populaci ČR starší 18 let.