5.10.2017 | Dle názoru řidičů se v následujících 10 letech nejvíce rozšíří elektromobily a hybridy. Dalšímu rozvoji a masovému využití alternativních pohonů by podle nich nejvíce pomohlo snížení celkové ceny a vyšší hustota čerpacích a nabíjecích stanic. Nabíjením elektromobilu jsou čeští řidiči ochotni v průměru strávit až 46 minut. Výsledky vyplývají ze šetření KPMG Česká republika a agentury FOCUS – Marketing & Social Research mezi 993 českými řidiči, které proběhlo v polovině roku 2017.
Hybridní pohon by nyní volilo 15 % Čechů, elektromobil 13 %
Nejvíce lidí odmítá pohon na bionaftu
Dle názoru řidičů se v následujících 10 letech nejvíce rozšíří elektromobily a hybridy. Dalšímu rozvoji a masovému využití alternativních pohonů by podle nich nejvíce pomohlo snížení celkové ceny a vyšší hustota čerpacích a nabíjecích stanic. Nabíjením elektromobilu jsou čeští řidiči ochotni v průměru strávit až 46 minut. Výsledky vyplývají ze šetření KPMG Česká republika a agentury FOCUS – Marketing & Social Research mezi 993 českými řidiči, které proběhlo v polovině roku 2017.
„Ve vztahu k alternativním pohonům je určitě pozitivní, že Češi jsou ochotni si připlatit. Současně jsou ale na cenu výrazně citliví, ta by proto měla být pouze mírně vyšší,” říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za automobilový sektor a dodává: „Pokud by cena vozu s alternativním pohonem byla o desetinu vyšší než klasického spalovacího, rozhodlo by se pro něj dokonce celých 32 % řidičů.“
Alespoň jeden z alternativních pohonů je vhodný pro 66 % respondentů, fanoušků je však jen 13 %
45 % řidičů označilo elektrický pohon jako vhodný pro jejich potřeby – jako největší minus označují nedostatečnou síť dobíjecích stanic, čtvrtina respondentů předpokládá jejich dotační zvýhodnění.
Typický fanoušek alternativních pohonů najezdil za poslední rok 5–10 tisíc kilometrů (33 %) nebo 20 a více tisíc km (20 %), vlastní vůz s hodnotou mezi 50–200 tisíc korun (52 %) a častěji jde o ženy (58 %) a mladší lidi ve věku 18–34 let (45 %). „Průzkum ukazuje, že značná část fanoušků je mezi uživateli starších vozů. Lze tedy očekávat, že část z nich bude i u vozů s alternativním pohonem čekat na to, až se objeví na trhu s ojetými vozy. Pro výrobce to znamená, že budou muset zaujmout zákazníky, kteří se k vozům s alternativním pohonem staví neutrálně.“
„Zajímavá je korelace mezi příznivci elektromobilů a alternativních pohonů vůbec a fanoušky carsharingu. Zdá se, že se v Česku zformovala celkem jasně definovaná skupina řidičů. Za fanoušky alternativních pohonů lze označit až 13 % respondentů. Další skupinu respondentů s potenciálem pro pořízení vozu s alternativním pohonem tvoří 34 %,“ říká Jan Linhart.
Vodíkový pohon
Vodíkový pohon má podobnou image jako elektromobil. Lidé vnímají jeho šetrnost k životnímu prostředí a mezi největšími nevýhodami zmiňují nedostatečnou síť čerpacích stanic. Na rozdíl od elektromobilů i malou nabídku vozů. Přesto, že vodíkový pohon patří k nejméně známým z alternativních pohonů, pětina lidí si myslí, že se v následujících letech nejvíce rozšíří.
CNG, LPG a LNG
Nejčastější výtkou na adresu „plynových“ pohonů je nemožnost parkovat vůz v podzemních garážích a často také otázka bezpečnosti. Mezi největšími výhodami pak respondenti zmiňují nízké náklady na provoz, respektive nízkou cenu paliva. 5 % řidičů, kteří plánují v následujících 12 měsících nákup vozu, zvolí vůz s pohonem na LPG. 2 % plánují pořídit automobil s pohonem CNG. LNG pak patří mezi řidiči k takřka neznámým pojmům.
Aktuální vozový park
České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu. V době nákupu automobilu volilo 70 % domácností ojetinu. Průměrné stáří aut v českých domácnostech je 13 let (14,5 roku uvádí statistika Svazu dovozců automobilů) a současná hodnota 70 % z nich je pod 100 000 korun. 66 % z nich má benzinový motor, 31 % naftový a 3 % LPG.
Nákup vozu
Nákup vozu v následujících 12 měsících plánuje čtvrtina řidičů, většina z nich (63 %) zvažuje nákup ojetiny, třetina (31 %) plánuje koupi nového vozu. Preferovaný je v 61 % benzinový pohon, ve 28 % naftový spalovací motor, LPG v 5 % případů. 3 % řidičů si plánuje pořídit automobil s hybridním pohonem, 2 % s CNG pohonem a pouze 0,4 % řidičů plánuje pořízení elektromobilu. Polovina těch, kdo plánují nákup vozu, hodlají koupit vůz do 200 tisíc Kč, druhá polovina je ochotna investovat více než 200 tisíc Kč. Jen 8 % dotázaných však hodlá utratit více než 500 tisíc Kč.
O průzkumu
Průzkum zpracovali společnosti KPMG Česká republika a agentura FOCUS. Průzkum probíhal online formou na reprezentativním vzorku lidí ve věku 18 a více let, kteří mají platný řidičský průkaz, řídí a mají k dispozici osobní či užitkový vůz. Velikost vzorku byla 993 respondentů.
14.3.2024 | Zdražování, vysoké ceny energií a vysoká míra inflace se promítly a dále promítají do spotřebitelského chování českých domácností. Meziročně se zhoršila aktuální situace domácností a výhled do budoucna stále není příznivý, je ovšem optimističtější než před rokem. Dílčí poklesy v plánovaném šetření či změně nákupního chování lze připisovat již realizovaným změnám v předchozím roce.
14.3.2024 | Zdražování, vysoké ceny energií a vysoká míra inflace se promítly a dále promítají do spotřebitelského chování českých domácností. Meziročně se zhoršila aktuální situace domácností a výhled do budoucna stále není příznivý, je ovšem optimističtější než před rokem. Dílčí poklesy v plánovaném šetření či změně nákupního chování lze připisovat již realizovaným změnám v předchozím roce.
18.12.2023 | Mají-li Češi a Češky srovnat své letošní Vánoce s loňskými, pak necelá polovina uvádí, že budou skromnější než loni (48 %), stejný podíl dotázaných uvádí, že jejich Vánoce budou stejně bohaté jako loni (48 %), jen 4 % domácností deklaruje, že jejich letošní Vánoce budou bohatší než loni. Stejně bohaté Vánoce jako loni častěji než celek deklarují lidé s vyšším profesním statusem, vysokoškoláci a lidé z domácností s vyššími příjmy. Naopak skromnější Vánoce než loni častěji uvádí lidé s nižším vzděláním, z domácností s nižšími příjmy a starobní důchodci.
10.4.2023 | Vláda České republiky hledá strategie, jak čelit vysokým deficitům posledních státních rozpočtů. Zvažuje několik úsporných opatření, včetně rušení pracovního volna v den některých státních svátků, aby se rozpočet vrátil do černých čísel.