1.9.2015 | Česká populace kvůli uprchlické krizi preferuje omezení pohybu osob v rámci schengenského prostoru i za cenu, že se dotkne občanů EU.
FOCUS, Marketing & Social Research provedl v rámci svého pravidelného omnibusového šetření v srpnu 2015 krátký reprezentativní výzkum týkající se postojů české populace k problematice současné uprchlické krize. Celkem bylo dotázáno 1040 respondentů ve věku 18 a více let. Vzorek je reprezentativní na populaci ČR z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, velikosti sídla a kraje, kde dotázaní žijí. Sběr dat metodou přímých standardizovaných rozhovorů vyškolených tazatelů s respondenty proběhnul 15. – 24. srpna 2015
Reprezentativní průzkum ukazuje, že problematika současné migrační vlny do států Evropské unie a tudíž i do České republiky, je v české populaci živě sledovaným a diskutovaným tématem. Nějakou informaci o této problematice zachytil téměř každý dotázaný, a problematiku intenzivně sleduje nadpoloviční většina. Drtivá většina dotázaných považuje současnou vlnu uprchlíků pro Českou republiku za problém. Devět desetin si pak myslí, že se jedná o problém velký. Alarmující ale je, že vzhledem k tomu, za jak velký problém lidé tuto situaci považují, jsou výrazně nespokojení s tím, jak vzniklou situaci řeší vláda ČR.
Nějakou pomoc uprchlíkům schvaluje zhruba šest desetin populace. Avšak většinou by tuto pomoc lidé uvítali mimo území ČR, tj. dle jejich názoru by stát měl uprchlíky vrátit do země jejich původu a tam nějakým způsobem pomáhat či intervenovat. Ostatně k tomu, že stát i Evropská unie obecně by měly uprchlíky vracet do zemí jejich původu (bez ohledu na to, zda jim tam dál budou či nebudou pomáhat), se kloní více než devět desetin dotázaných.
Otázka náboženského vyznání uprchlíků nehraje ve vztahu k pomoci ze strany států u respondentů tak velkou roli.
I když v populaci tedy lze vysledovat ochotu k jistým formám pomoci uprchlíkům, jako hlavní v celé této problematice můžeme označit strach – strach z jiného či neznámého. Tento se zrcadlí i ve výrazně vysokém podílu těch, kteří si myslí, že by se v ČR i dalších zemích EU měla obnovit ostraha hranic i za cenu omezení volného pohybu i pro občany EU.
Autor: Martina Geržová, analytik (gerzova@focus-agency.cz)
Více informací termínech omnibusových šetření naleznete zde. Informace o metodice omnibusu naleznete zde.
Více o výsledcích našich výzkumů naleznete zde.
14.3.2024 | Zdražování, vysoké ceny energií a vysoká míra inflace se promítly a dále promítají do spotřebitelského chování českých domácností. Meziročně se zhoršila aktuální situace domácností a výhled do budoucna stále není příznivý, je ovšem optimističtější než před rokem. Dílčí poklesy v plánovaném šetření či změně nákupního chování lze připisovat již realizovaným změnám v předchozím roce.
14.3.2024 | Zdražování, vysoké ceny energií a vysoká míra inflace se promítly a dále promítají do spotřebitelského chování českých domácností. Meziročně se zhoršila aktuální situace domácností a výhled do budoucna stále není příznivý, je ovšem optimističtější než před rokem. Dílčí poklesy v plánovaném šetření či změně nákupního chování lze připisovat již realizovaným změnám v předchozím roce.
18.12.2023 | Mají-li Češi a Češky srovnat své letošní Vánoce s loňskými, pak necelá polovina uvádí, že budou skromnější než loni (48 %), stejný podíl dotázaných uvádí, že jejich Vánoce budou stejně bohaté jako loni (48 %), jen 4 % domácností deklaruje, že jejich letošní Vánoce budou bohatší než loni. Stejně bohaté Vánoce jako loni častěji než celek deklarují lidé s vyšším profesním statusem, vysokoškoláci a lidé z domácností s vyššími příjmy. Naopak skromnější Vánoce než loni častěji uvádí lidé s nižším vzděláním, z domácností s nižšími příjmy a starobní důchodci.
10.4.2023 | Vláda České republiky hledá strategie, jak čelit vysokým deficitům posledních státních rozpočtů. Zvažuje několik úsporných opatření, včetně rušení pracovního volna v den některých státních svátků, aby se rozpočet vrátil do černých čísel.