Andrej Babiš, coby prezident, bude rozdělovat společnost, myslí si dvě třetiny české veřejnosti.

4.12.2022 | Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění, které agentura FOCUS realizovala ve dnech 27. 8. – 16. 9. 2022. Cílem tohoto výzkumu bylo zmapovat, jak veřejnost v ČR vnímá prezidentské kandidáty s největší šancí na zvolení. Výzkum byl realizován formou přímých standardizovaných rozhovorů vyškolených tazatelů s respondenty. Celkem bylo dotázáno 1046 respondentů. Výběrový soubor je reprezentativní na populaci ČR starší 18 let.

Význam prezidentských voleb pro občany ČR

Dvě třetiny potenciálních volitelů připisují prezidentským volbám vysokou váhu. Za osobně důležité je považuje 64 % respondentů. Staví ji tak podle důležitosti na třetí místo, za volby do sněmovny PČR, které považuje za osobně důležité 71 % respondentů a připisuje jim téměř stejnou váhu jako volbám do zastupitelstev obcí (65 %).  S velkým odstupem následují další typy voleb, které nepovažuje za osobně důležité ani polovina respondentů: volby do krajských zastupitelstev (48%), do Senátu PČR  (29%) a do Evropského parlamentu (22% respondentů).

Vnímání prezidentských kandidátů

Pilotní analýza analyzuje vnímání tři hlavních kandidátů na prezidenta ČR optikou tří dimenzí, které reflektují osobnostní charakteristiky a dovednosti nezbytné pro výkon prezidentské funkce. Použité hodnotící dimenze, proměnné a indikátory byly inspirovány studií publikovanou Arthurem, H. Millerem, Martinem P. Wattenbergem a Oksanou Malanchuk pod názvem Schematic Assessments of Presidential Candidates (American Political Science Review vol. 80 no.2, June, 1996). Pro analýzu veřejné recepce vybraných kandidátů jsme zvolili následující tři dimenze a deseti hodnotících výroků: (A) vnímaná osobnostní integrita kandidáta (dva indikátory), (B) charisma, pozitivní vůdcovství kandidáta (dva indikátory) a (C) psychické předpoklady a profesní (prezidentské) kompetence (šest indikátorů).

Analýza ukazuje výrazné diference ve vnímání Andreje Babiše na jedné straně a Danuše Nerudové, respektive Petra Pavla na straně druhé. 

Andrej Babiš

Obrazu Andreje Babiše dominuje názor dvou třetin respondentů (67 %), kteří se domnívají, že by v roli prezidenta rozděloval společnost. Jeho nejvýraznějším handicapem je vnímání jeho osobnostní integrity. Za čestného jej považuje jen třetina respondentů (35 %) a více než polovina (53 %) se domnívá, že mu jeho osobní historie nedává morální právo být prezidentem ČR. Ve srovnání s ostatními dvěma kandidáty jej vnímá jako psychicky vyrovnaného o třetinu méně respondentů než v případě obou zbývajících kandidátů. Naopak, respondenti oceňují Babišovu politickou zkušenost a odolnost vůči manipulaci, a v neposlední řadě také jeho vrozené vůdcovství (52 %).  

Danuše Nerudová

Obraz Danuše Nerudové je mezi sledovanými kandidáty nejpolarizovanější. Respondentům se jeví především jako sympatická (80 %), čtyři pětiny (78 %) ji vnímají jako čestnou a pouze pětina (19 %) respondentů vidí v její osobní historii morální selhání, která nejsou slučitelná s výkonem funkce prezidentky ČR. Je také vnímána mezi uvedenými kandidáty jako nejméně rozdělující společnost a téměř dvě třetiny oceňují její schopnost porozumět problémům obyčejných lidí (61 %). Naopak, respondenti mají pochyby o autenticitě jejích vůdcovských vlastností - pouhá třetina ji má za rozeného vůdce. Téměř dvě třetiny ji nepovažují za dostatečně politicky zkušenou pro výkon prezidentské funkce a necelá polovina (45 %) ji považuje ve funkci prezidentky za manipulovatelnou.

Petr Pavel 

Veřejná recepce obrazu Petra Pavla se jeví z pohledu všech sledovaných dimenzí nejvyrovnanější, bez výrazných polarit. Více než dvě třetiny respondentů jej vnímá jako sympatického (71 %), čestného (63 %) i jako rozeného vůdce (67 %), na jehož prezidentské schopnosti by se dalo spolehnout (63%) a byl by v této funkci odolný vůči manipulaci. Většina respondentů jej vnímá jako osobnost integrující společnost. Méně než třetina respondentů (29 %) vidí v jeho osobní historii morální překážku, pro výkon funkce prezidenta ČR. Je ale třeba upozornit na skutečnost, že sběr dat probíhal v době, kdy bylo nastolování mediální agendy tematizující kariérní dráhu Petra Pavla jako strategii cynického rozumu pozdní normalizace, teprve na počátku. Je pravděpodobné, že kritické vnímání jeho profesní minulosti stoupá.    

Více informací naleznete zde.